Příběh Větrného klanu I.
Tue Jul 31, 2018 4:39 pm
VELITEL: Acornstar
ZÁSTUPCE: --
Teritorium
Tábor - Je zastrčen poblíž písku, jsou tu chráněni větvemi, ale i tak je lehké na kemp zaútočit, pokud jej najdete, kočky z tohoto klanu jsou ale ostražité. Detalnější popis nížeOpuštěné jezevčí místo - Tunel, kdysi jej navštěvovali jezevci.
Soutěska - Hluboké rokle s řekou, která tudy protéká, hranice s Říčním klanem, učni mají zakázáno se k ní přiblížit.
Farma dvojnožců - Severozápadní hranice území se vyznačuje farmou, kde jsou dvojnočci a jejich mazlíčci.
Vyhlídkový kámen - Velký kámen na hranici směrem ke čtyřem stromům, lze odtud vidět celé území.
Tábor
Je velmi dobře skryt, obklopen spletím rostlin. Stará legenda vypráví, že zakladatel tohoto klanu vytáhnul jakousi věc z písku a tím udělala otvor do tábora. Vůdce, učni a bojovníci raději spí pod širým nebem, i za špatného počasí. Vůdce má i tak své doupě za dlouhým kamenem. Velký kámen, za kterým je ono doupě, je používán proto, když velitel mluví ke klanu. Podél zdi jsou pak doupata, která jsou jen občasně používána, dále školka pro matky a jejich koťata, jedno velké doupě určené jen pro učedníky a nakonec velké doupě pro staré kočky, pokud nechtějí být samy ve svém předešlém doupěti. V koutě tábora je nejlépe zakrytá jeskyně pro léčitele, především na zásoby.- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Tue Jul 31, 2018 6:17 pm
Tábor
Acornstar doběhla do klanu a položila zajíce do hromady na potravu, potom se odkradla dál a posadila se. Ocas obtočila okolo svých tlapek a zadívala se do dálky. Na chvíli zavřela oči a představovala si krajinu, ve které ona běží, nespoutaná a volná. Této představě pomohlo, že stále cítila vítr, který jí ještě před chvílí pročechrával srst.Opět otevřela oči a nervózně švihla špičkou ocasu. Jak dlouho to už bylo? Den, dva? Možná i víc. Už před nějakou dobou se vrátila do tábora a sama začala opravovat, co se zničilo před začátkem boje, když na tábor zaútočili divoké kočky. Stýskalo se jí po jejím otci. U Čtyř Stromů jí zachránil život. Skočil před ní a zablokoval útok od Stinného válečníka, avšak zaplatil svým vlastnímk životem. Acornstar mu byla vděčná, ale občas si přála, aby to neudělal a seděl tu místo ní on, vedoucí Větrný klan. Nebyla si jistá, jak pokračovat. Co by asi udělal on? Vyšel by do prostoru a snažil se najít nějaké válečníky, nebo by si užíval samoty jako ona? Kdyby řekla, že je ráda sama, asi by lhala. Pomalu začínala zapomínat, jaké to je, mít vedle sebe kočky. Ale nechtěla odstoupit. Slíbila svému otci, že Větrný klan obnoví a půjde ve stopách minulého vůdce. Zhluboka se nadechla a ucítila zabrnění v těle. Cítila, že se něco změní. Brzy.
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Tue Aug 14, 2018 1:13 pm
Tábor
Eagle se toulal po území. Neměl moc co na práci, tak se jen procházel. Občas díky nešikovnosti o něco škobrtl. Naštěstí nikdy neupadl. Byl rád, že tady foukalo. Jinak by se asi kvůli svému hustému kožichu upekl. A tak se toulal dál. Najednou o něco zavadil tlapkou. Tentokrát se mu nepodařilo pádu předejít. Natáhl se jak dlouhý tak široký. Chvilku tam jen naštavaně ležel. ,Proč já?, pomyslel si. Naštavně mrskl ocasem. Pak zvedl alespoň hlavu nahoru. Stále ale zůstal na místě, kde se svalil.
- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Wed Aug 15, 2018 5:00 pm
Tábor
Acornstar střihla uchem, když slyšela jakýsi zvuk. Líně se protáhla a vydala se tím směrem. Už cestou si dokázala zjistit, o koho jde, a proto zanechala na obličeji přátelský pohled - nechystala se mluvit s cizí kočkou, tudíž se necítila nesvá. Překročila větev a zadívala se na bílo-černého kocoura. "Eagle," zavrněla spokojeně. Ještě stála si vzpomínala na to, že tento kocour preferoval "Eagle" před jeho klanovým jménem. Nevěděla, jestli se ještě tato kočka vrátí, ale pamatovala si moc dobře, že byl součástí Větrného klanu. Alespoň nemusela začínat sama, úplně od nuly, což ji dodalo jakousi kuráž do toho, co ji čekalo. "Vítej zpátky," dodala potom už více jako velitel a posadila se, ocas obtáčejíc okolo tlapek. Tázavě se na něj podívala, až teď jí došlo, že leží na zemi. "Jsi v pohodě? Potřebuješ pomoc dostat se na tlapky?" zeptala se, částečně starostlivě, částečně s pobaveným podtónem.
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Wed Aug 15, 2018 8:11 pm
Tábor
Eagle zastříhal ušima. Otočil hlavou za známým hlasem. Uviděl Acornfur (předpokládám, že se stala star až po zničení Větrných... kdyžtak pardon). Zazubil se. Byl rád, že není jediný, kdo přežil. Zazubil se na hnědo-bílou kočku. "Ahoj Acornfur" mňoukl "Ne v pohodě. Jako vždycky mi někdo schválně dává větve pod tlapky." dodal. Pak se zvedl. Rychle se oklepal. Nakonec upřel svoje oči na Acornfur. Lehce přitom mrskl ocasem. "Našla jsi někoho???? otázku nechal vyznít do prázdna. Doufal, že se najde víc koček, než jen on a Acorn
- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Wed Aug 15, 2018 8:51 pm
//Jojo ^^
Tábor
Acornstar pobaveně švihla ocasem nad jeho poznámkou ohledně špatného štěstí. "Hvězdní tě mají na mušce," prohodila, ale její tón nezněl nijak starotlivě, spíš ho jen škádlila, sama tomu ve skutečnosti nevěřila. Zadívala se na nebe a pak zpátky na Eagla, který se postavil zpět na tlapy. Znovu zvážněla při jeho další otázce a zaklepala hlavou. "Koukala jsem se téměř všude po území, ale..." na chvíli zapátrala ve vzpomínkách a nechala větu otevřenou, ne však na dlouho, "nikde nikdo. Jakoby se po všech kočkách slehla zem, jediné, co jsem zachytila, byl pach koček na hranici se Stínovými," mňoukla. Větrní a Stínoví nebyli nikdy v příliš dobrém vztahu, proto tu hranici sledovala častěji - to bylo i důvodem, proč ji to tak moc znepokojovalo. "Pokud přijde na boj, musíme být připraveni," dodala až přehnaně chladným hlasem, s pohledem směrovaným někam do dálky. Když se pak otočila zpět na Eagla, stydlivě přešlápla. I když pro ni nebyl nikým cizím a znala ho již z minulosti, nemohla se zbavit toho zvláštního stydlivého pocitu, který byl to jediné překážející jí v cestě stát se úspěšným vůdcem. "Myslíš, že bychom dokázali odrazit útok?"
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Wed Aug 15, 2018 9:14 pm
Tábor
Eagle byl rád, že se Acorn zasmála. Bál se, že po tak dlouhé době sám zapoměl jak rozesmát kočky. Upřel své oči do jejích. Když zvážněla. "To je špatné... Doufal jsem..... Třeba se ještě někdo najde....." Nechal věty vyznít do prázdna. Pak nechal ji pokračovat. Když se otázala. Přešlápl. K tomu všemu mrskl několikrát vousky i jeho huňatým ocasem. "Myslím si, že jenom dva celé území neubráníme. Určitě nezaútočí hnedka. Tipuji , že jich taky málo. I když asi více než nás. Upřímně jsem si cestu zkátil přes Říční.... Jenom přes kraj... Stejně pochybuji že jsme cítit jako Větrný... Po tom všem lezení odpadky si připadám víc jak krysa než klanová kočka přiznal se. Trošku se zatoulal. Cítil jsme pach více jak jedné kočky.... Nevím jak je to se Stínovými. Vypadá to, že jsme na tom nejhůř. smutně svěsil uši a ocas
- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Wed Aug 15, 2018 9:36 pm
Tábor
Přikývala, doufala v to stejné. Všimla si, že i Eagle nevypadal zrovna dvakrát nadšeně. Ačkoliv si to nerada přiznala, cítila se kvůli tomu o dost příjemněji. Alespoň nebyla jediná. Uculila se nad jeho poznámkou. "To je pravda," mňoukla hned. Sama už ze sebe taky necítila pach Větrných a donutilo jí to se mírně otřást, jakoby to pomohlo ze sebe ten pach dostat. "Brzo se to ale změní. Stačí pár dní na čistém vzduchu a ten odporný pach zmizí," řekla skoro jistě a nechala vítr, který zrovna zavál, aby si pohrál s její srstí. Na chvíli zavřela oči a přemýšlela nad tím, co jí Eagle řekl. Nedělalo jí to zrovna největší radost. "I Říční?" zamrmlala spíš pro sebe a zauvažovala, jak je na tom Hromový klan. Pak si ale uvědomila, že by neměla být smutná, pokud je smutný Eagle. Musí mu dodat naději. Přátelsky do něj drcla čumákem. "Hvězdní na nás nezapomněli, to ti mohu zaručit. Dej tomu ještě chvíli," pronesla spokojeně. Čumákem zachytila pach zajíce a probudila se v ní lovecká duše. "Co takhle si zalovit?" nabídla mu hned, takhle mohli oba zapomenout na špatné myšlenky. Alespoň na chvíli.
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Wed Aug 15, 2018 11:47 pm
Tábor
"To taky doufám. Nechci navřdy být cítit takhle" mňoukl. Po poznámce o pachu. Fakt doufal, že brzo získá zpátky svůj pach. Pach větru, zájíců, slunce a dlouhých plání. Miloval tuhle vůni. Když začala mluvi o hvězdných. Přikývl. Doufal, že na ně nezapoměli. Jinak by to byl asi konec. Chvilku si v odmlce užíval větru. Ten svěží pach. Pach starého domova. Pak také ucítil pach zajíčka. Všiml si, že Acorn se už chystá na lov. Usmál se. "Jasně. Akorát nevím, zda něco ulovím. Myslím, že dneska mám jeden z těch smolných dnů" Zasmál se tomu. Lehce přitom mávl ocasem. "Takže tenhle je radši tvůj. Ať kvůli mě nemáme dietu" dodal. Už nechtěl mít hlad. Po boji zhubl. Přece jenom v městě je kořisti málo.
- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Thu Aug 16, 2018 12:08 pm
Tábor -> někde po území
Pobaveně střihla uchem a uculila se nad jeho slovy. "Každý den nemůže být šťastným," mňoukla jen tak jako poznámku a vydala se vpřed, doufala přitom, že ji Eagle bude následovat. Snažila se zachytit pach jakékoliv kořisti, nejvíc čekala v objevení zajíce nebo králíka, jelikož ti byli všude po území - tedy před tím, než vypukl boj. Musel je vyplašit - od té doby jich bylo o dost méně, proto se Acornstar musela soustředit na plno, čichala okolo sebe a uši měla nastražené pro jakékoli zašustění, ačkoli to většinou bylo kvůli větru. Otočila se, aby zkontrolovala, zda je Eagle s ní. Věděla, že musí něco ulovit. Pokud by se nedokázala postarat o jednu kočku, jak by pak nakrmila klan? Zavrtěla hlavou a snažila se na takové věci nemyslet. "Pokud něco ucítíš, dej mi vědět," špitla tiše, aby nevyplašila kořist, a lehce se skrčila, našlapujíc v trávě velmi kontrolovaně.
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Thu Aug 16, 2018 12:19 pm
Tábor --> někde na území klanu
Eagle následoval Acorn. Tiše našlapoval. Nechtěl vyrušit kořist. Držel se blízko hnědo-bílé kočky. Přesto mezi nimi nechával trochu prostoru. Eagle tiše naslouchal. Slyšel moho věcí. Kvílení větru, šuštění trávy, nejšpíše způsobené větrem. Snažil se zachytit nějaky pach kořisti. Dlouho nic necítil. Najednou ho do čumáku uděřila úžasná vůně. Na chvilku si představil jak už ochutnává toho zajíce. Co cítil. Nejedl králíky již dlouho dobu. Těšil se na až ho znovu okusí. Drcl do Acorn. Bál se aby mluva zajíce nevyplašila. Ukázel ocasem k místu. Kde se zvíře nacházelo. Pak kývl. Dal znamení, že jí přenechává možnost ho ulovit.
Eagle následoval Acorn. Tiše našlapoval. Nechtěl vyrušit kořist. Držel se blízko hnědo-bílé kočky. Přesto mezi nimi nechával trochu prostoru. Eagle tiše naslouchal. Slyšel moho věcí. Kvílení větru, šuštění trávy, nejšpíše způsobené větrem. Snažil se zachytit nějaky pach kořisti. Dlouho nic necítil. Najednou ho do čumáku uděřila úžasná vůně. Na chvilku si představil jak už ochutnává toho zajíce. Co cítil. Nejedl králíky již dlouho dobu. Těšil se na až ho znovu okusí. Drcl do Acorn. Bál se aby mluva zajíce nevyplašila. Ukázel ocasem k místu. Kde se zvíře nacházelo. Pak kývl. Dal znamení, že jí přenechává možnost ho ulovit.
- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Thu Aug 16, 2018 2:26 pm
Někde na území -> Tábor
Šla pomalu a očima sledovala okolí. I přes to, že se o ničem neujišťovala, věděla, že je Eagle jen kousek za ní. Najednou ucítila drcnutí a otočila, s hlavou stále nízko v trávě. Podívala se směrem, na který ukázal ocasem, a nasála vzduch. Ucítila čerstvou vůni zajíce - a přesně toho potom uviděla jen kousek od nich. Pochopila, že Eagle bude po tom všem unavený, a proto se rozhodla vzít si tento lov do svých tlapek. Zajíc byl velký a mohl nakrmit oba, to usouzení udělala hned při prvním pohledu a to ji trochu povzbudilo.
Ocasem ještě naznačila Eaglovi, aby se nepohnul z místa, než se začala podrostem blížit vpřed. Vrátím se, jakmile zajíce chytím, pomyslela si, ale nahlas si to netroufala říct. Dávala pozor, aby byly její kroky tiché a nic nevyplašily, a dařilo se jí to. Vítr foukal ve správném směru a zakrýval tak skvěle její pach - to všechno dohromady dopomohlo tomu, že byla jen kousek od zajíce, který si pořád ničeho nevšiml. Připravila se na skok, skrčila se přitom úplně k zemi. Nemohla na něj prostě vyběhnout - pamatovala si, že tento způsob lovení zajíců jí naučil její otec. Pak už neváhala, odrazila se a skočila na zajíce. Ten stihl ještě narovnat uši. Tlapama ho přitiskla k zemi. Její tesáky se už dotýkaly země, když ji zajíc kopnul do čumáku a rozběhl se pryč. Ksakru! Acornstar neváhala a rozběhla se rovnou za ním. Jelikož ho už před tím zranila, běžel mnohem pomaleji a tak jí nedělalo jediný problém dohonit ho. Tentokrát ho chytila a už nepustila, přičemž mu udělila smrtelný stisk. Spokojeně se posadila a oblízla si čumák, pak zajíce vzala do tlapy a s hlavou již vysoko nad luční trávou a vydala se zpět k místu, kde zanechala Eagla.
Když k němu dorazila, nemohla s plnou tlamou mluvit, tudíž kocourovi naznačila, aby vstal a následoval ji do tábora - ten byl přeci jen kousek. Když dorazili, položila kořist na zem a čekala na Eagla, až se k ní připojí. Nemohla se dočkat, až konečně zažene svůj hlad.
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Thu Aug 16, 2018 3:05 pm
Někde na území klanu --> zpátky do tábora
Eagle se přikčil ještě více. Potom, co mu Arcon naznačila. Aby se ani nehnul. Tiše tey vyčkával. Dával přitom pozor. Zda něco nezaslechne. Třeba neco dalšího. Co by mohlo být uloveno. Čím více kořisti tím lépe. Ale až na šelest větru nic neslyšel. Nejenom kočky z tohoto uzemí zmizli. Brzo se kočka vrátila. Zajíce se jí podařilo ulovit. "Dobrý úlovek. " mňoukl . Byl opravdu velký. Zvládne je nasytiti oba dva. Lehce zavlnil ocasem. Pak se spolu vydali zpátky do tábora. Byl velice rád. Když ho přizvala k jídlu. Jen co se zasousl. Slastí zaskučel. Tak dlouho neměl zajíce. "Tak tohle mi chybělo" řekl mezi sousty. Pak už ticho pokračoval jv jídle. Přitom se koukal na Acorn. "Jak dlouho tu vlastně už jsi?" zepatl se po jídle. Byl po dlouhé době plný. A hlavně spokojený
- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Thu Aug 16, 2018 3:26 pm
Tábor
V očích se jí zaleskla spokojenost, když se Eagle posadil a oba se tak mohli pustit do zajíce. Jeho výborné maso chybělo Acornstar víc jak kdy jindy, už dlouho žádného neměla - v poslední době se musela živit jen na myších a proto bylo tohle pro ní jako poklad i přes to, jak často zajíce v minulosti jedla. Tajně doufala, že se takové časy vrátí, ale prozatím se věnovala na přítomnost. Přikývla na slova Eagla jako znak souhlasu, cítila to stejně.
Když dojedli, přišla další otázka. Tu Acorn nečekala a proto zvědavě zvedla hlavu a neodpověděla hned. "Jak dlouho," zamrmlala si pod vousky a snažila se vzpomenout na všechno, co se od boje stalo. Kolikrát ulehla do svého doupěte a usnula, kolikrát ji sluneční paprsky donutily znovu vylézt a začít nový den? Ani, když se snažila, nedokázala něco takového přesně určit. "Netuším, ale už je to vcelku dlouho. Myšlenky na ten boj mám v mysli jen mlhavě," přiznala se a opět přešlápla, jak měla ve zvyku. "A ty? Co jsi od toho dne dělal?" zeptala se potom. Když poprvé přišla do tábora, Eagla tu neviděla, ale sama v duši věděla, že je na živu a vrátí se pomoci jí s obnovením Větrných.
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Thu Aug 16, 2018 4:32 pm
Tábor
Eagle znervózněl. Když Acorn hnedka neopověděla. Bál se, že se jí mohl doknout. Nebo jí mohl připomenout nechtěné vzpomínky. Což asi udělal. Tiše tam seděl a přikyvoval. Když se rozhodla znovu promluvit. Eagle zavřel oči. když se zmínila kam zmizel po té. Co se stala tak katastrofa. "Zmizel jsem doo města" řekl. Byla to pravda. "Nevěděl jsem kam zmiznout. Upřímně jsem se bál zůstat někde poblíž. Ve města jsem už dříve byl. Tak jsem utekl tam. Ty kočky jsou tam přijemní jak jezevci. A smrdí hůř jak stínový snažil se zlehčit situaci "Měl jsme tam v plánu zůstat tak den max dva.Pak se to ale zvrtlo. Ztratil jsem se v něm. Skoro půl měsíce jsme hledal cestu ven....Naštěstí se mi to podařilo"dopověděl to
- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Thu Aug 16, 2018 4:39 pm
Tábor
Acornstar seděla a zaujatě poslouchala slovům Eagla. Mezitím, co on mluvil, si to snažila představovat. Město, v tom nikdy nebyla, proto to bylo těžké, ale dokázala si to přirovnávat s vesnicí dvojnožců a tím dostala alespoň základní obrázek. "Pokud smrdí víc, jak Stínoví, vážně tě obdivuju za to, že jsi to tam vydržel tak dlouho," mňoukla pobaveně. Sama si to nedokázala představit, potřebovala cítit čistý vzduch, aby byla v klidu. Na chvíli se rozhlédla po táboře, zdálo se jí, že slyší kroky kočky, pak ale zavrtěla hlavou, jelikož tam nikdo nebyl. Jen se jí to zdálo. Navázala jednoduše na konverzaci o městě. "Jaké kočky jsi tam potkal? Byly čestné? Chodily za dvojnožci?" snažila se upřesnit svojí otázku, ve skutečnosti ji ale zajímalo cokoliv o těch kočkách, na co si Eagle dokázal vzpomenout.
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Thu Aug 16, 2018 4:57 pm
Tábor
"Holt jsem musel" usmál se. Opravdu se snažil zlepšit atmosféru, Byl až moc težká a ponurá. Když Acornstar se rozhlédla po táboře. Taky zbystřil. Nakonec to byl planý polach. Naštětsí. teďka mi asi nedokázali odrazit útok. Znovu se otočil na kočku."Většina byla pěkně pohublá. Chodil jsme totiž většinou ulicemi. Kde nebylo tolik dvojnožců. Některé měli dokonce obojky se zuby.... nechal větuz vyznít do práznda. Pak pokračoval "Čestné nebyli o nic více než je čestná liška. I když se jim ani moc nedivím.... Žít tam musí být hrůza. Některé kočky měli dvojnožce. Některé byli jak vypasení králici. Ale byli tam takové. který by jsi od válečníka rozeznala jenom díky tomu, že maj obojek a divně smrdí."
- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Thu Aug 16, 2018 5:10 pm
Tábor
Všimla si toho, jak se Eagle snaží celou tu situaci ulehčit, a byla mu za to vděčná. To ona by měla být ten, kdo to dělá. Nebo ne? Sama si přestávala být jistá, co je správně. Možná nebyla připravena vést klan. Střihla uchem a poslouchala slova o kočkách z města. Sama předpokládala, že budou pohublé, jelikož tam musí být těžké najít potravu, avšak další slova ji trochu zarazila. "Obojky... se zuby? Zuby koho? Bylo jich hodně?" skočila mu do řeči s vážným tónem, snažila se však neznít vystrašeně. O takových slyšela již dřív od starších, ještě, když byla kotě. Nad dalšími slovy už jen pokyvovala, bylo jasné, že se tam budou nacházet i nějací mazlíčci. Sama však nedokázala slovně reagovat na něco jiného, její mysl byla plná koček s obojky s tesáky. To neznělo dobře.
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Thu Aug 16, 2018 6:10 pm
Tábor
Eagle naklonil hlavu na stranu. Nečekal, že se bude tak o mětské kočky zajímat. Chvilku zavřel oči. vzpomínal. Znovu je otevřel. Koukal na Acorn " Nevím přesně. Na to jsem se jich neptal. Zuby navíc celkově byli různé. Malé, velké... Tipiuji že paár jich bylo psích. Možná některé měli i kočičí..... řekl nakonec. Docela ho mrzelo, že toho neví víc. Moho by to být užitečné. Ale když byk ve městě nemyslel dopředu. Pouze jenom co musel ten den udělat, aby přežil. A hlavně se tehdy snažil vymyslet. Jak se odtamtud dostat-
- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Fri Aug 17, 2018 2:03 pm
Tábor
Acornstar přikývla. "Dobře, děkuju," mňoukla. Najednou se rozhodla toto téma uzavřít. Přeci jen, o městských kočkách v lese neslyšela už dlouho a proto nepředpokládala, že by se teď, když tu je jen minimálně kořisti, vrátili. Tábor byl už v téměř dobrém stavu v porovnáním s tím, čím byl před několika dny, možná i měsícem, a proto se otočila s další nabídkou. "Jestli chceš, můžeš si odpočinout. Všechna stará doupata jsou volná, takže si vyber, jaké chceš," řekla a přátelsky mávla ocasem. Eagle musel z toho všeho být neskutečně vyčerpaný a proto ji napadlo, že by se mu nějaký ten odpočinek po jídle hodil. Pokud by bylo něco potřeba, zavolala by ho. Samozřejmě, pokud by si chtěl povídat, také by neodmítla.
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Fri Aug 17, 2018 6:45 pm
Tábor
Eagle kývl hlavou. Kdyz mu Acorn poděkovala. Byl rád. Že už nemusí o městě mluvit. Nerad vzpomínal na to. Nebyli do dobre dobre vzpomínky. "Asi si půjdu lehnout. Přece jenom jsem se už dlouho poradne nevyspal. Navíc mám za sebou dlouhý pochod" mnoukl. Byla to parvda. Ve městě anj na loukách mel jen lehkými spánek. Přece jenom byl stále sám. Nemohl si proto dovolit si usnout hlubokým spánkem. V pripade nebezpeci se potřeboval rychle vzbudit. Sel do původního doupěte válečníků. Tam se svalil do nejbližšího pelechu. Usnul téměř hnedka. Mel bezesny spánek
Eagle kývl hlavou. Kdyz mu Acorn poděkovala. Byl rád. Že už nemusí o městě mluvit. Nerad vzpomínal na to. Nebyli do dobre dobre vzpomínky. "Asi si půjdu lehnout. Přece jenom jsem se už dlouho poradne nevyspal. Navíc mám za sebou dlouhý pochod" mnoukl. Byla to parvda. Ve městě anj na loukách mel jen lehkými spánek. Přece jenom byl stále sám. Nemohl si proto dovolit si usnout hlubokým spánkem. V pripade nebezpeci se potřeboval rychle vzbudit. Sel do původního doupěte válečníků. Tam se svalil do nejbližšího pelechu. Usnul téměř hnedka. Mel bezesny spánek
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Tue Aug 21, 2018 6:36 pm
Tábor
Eagle se po dlouhém spánku probudil. Dlouho se takhle Dobře nevyspal. Byl za to rád. Párkrát zivl. Pak machl ocasem. Chvilku jen si užival klidu. Pak vstal. Zastrihal ušima. Když konečne vyšel ven. Prihmouril oči. Slunce ho dost oslepovalo. Svitilo mu přímo do oci. Rychle z něho utekl. Ať se neupece za živa. Pak se rozhledl. Hledal Acorn. Ale nikde ji neviděl. Lehce znervoznel. "ehm......Acorn?" Zavolal. Doufal, že mu brzo odpoví.
Eagle se po dlouhém spánku probudil. Dlouho se takhle Dobře nevyspal. Byl za to rád. Párkrát zivl. Pak machl ocasem. Chvilku jen si užival klidu. Pak vstal. Zastrihal ušima. Když konečne vyšel ven. Prihmouril oči. Slunce ho dost oslepovalo. Svitilo mu přímo do oci. Rychle z něho utekl. Ať se neupece za živa. Pak se rozhledl. Hledal Acorn. Ale nikde ji neviděl. Lehce znervoznel. "ehm......Acorn?" Zavolal. Doufal, že mu brzo odpoví.
- Acornstar
- Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 07. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Wed Aug 22, 2018 6:57 pm
Tábor
Acornstar se převalovala ve svém doupěti. Sice už začínala mít trochu hlad a možná by se hodilo, kdyby začala něco dělat, ale pro dnešek se rozhodla nechat si takový odpočinkový den. Chtěla si trochu odpočinout a nabrat síly, možná se pak půjde podívat k hranicím, jestli tam nejsou jiné kočky a také na to, aby zjistila, jak jsou na tom ostatní klany - zvlášť ty sousední. Otřásla se a pomalu se tlapama vytlačila do posezení, potom se začala omývat. Jen, co uslyšela své jméno od Eagla, střihla uchem, vstala a vyšla ven z doupěte.
Na chvíli ji oslnilo slunce, ale nevadilo jí to. Po dlouhé době přeci jen spala v jeskyni a ne na volném prostoru. Vydala se směrem k Eaglovi s tázavým pohledem na obličeji. "Copak? Děje se něco?" překvapeně zamrkala, když k němu došla.
- Eagle
- Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 14. 08. 18
Re: Příběh Větrného klanu I.
Fri Aug 24, 2018 9:11 am
Tábor
Eagle vyčkával na odpověď. Dlouho se mu ji nedostávalo.lehce mávl ocasem. Pak zahlédl konečně Acorn. Odechl si. "Promiň jestli jsem te vzbudil. Jen jsem nevedel kde jsi. Trochu jsem zpanikařil." Mnoukl. Cítil se celkem provinile. "Nějak jsem si stále nezvykl. Jak je tu prázdno... Jak v popelnici po nájezdu hladových koček ve městě.... " snažil se znovu zlepšit náladu. Upřímně prázdnota tábora se mu nelíbila
Eagle vyčkával na odpověď. Dlouho se mu ji nedostávalo.lehce mávl ocasem. Pak zahlédl konečně Acorn. Odechl si. "Promiň jestli jsem te vzbudil. Jen jsem nevedel kde jsi. Trochu jsem zpanikařil." Mnoukl. Cítil se celkem provinile. "Nějak jsem si stále nezvykl. Jak je tu prázdno... Jak v popelnici po nájezdu hladových koček ve městě.... " snažil se znovu zlepšit náladu. Upřímně prázdnota tábora se mu nelíbila
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru